Přeskočit na obsah

Kateřina Tučková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D.
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D. (2008)
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D. (2008)
Narození31. října 1980 (44 let)
Brno
Povoláníspisovatelka, kurátorka sbírky, historička umění a kurátorka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy (2006–2014)
Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témataliterární tvorba, próza, dějiny umění a kulturní událost
Významná dílaVyhnání Gerty Schnirch
Žítkovské bohyně
OceněníCena čtenářů (2010)
Cena Josefa Škvoreckého (2012)
Česká kniha (2013)
Cena čtenářů (2013)
Cena Jihomoravského kraje (2015)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Robert Hédervári
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Tučková (* 31. října 1980, Brno) je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka galerie současného umění a v letech 2015–2018 programová ředitelka festivalu Meeting Brno.

Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnicích, dětství poté prožila v Kuřimi.[1] Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jež bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynější početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch.[1] V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti.[2] Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí tato aktivita pomáhala v autorské tvorbě.[3]

Pochází ze čtyř sester.[1] Když byla ještě dítě, její otec spáchal sebevraždu.[1] Po maturitě na Gymnáziu na tř. Kapitána Jaroše v Brně[4] vystudovala dějiny umění a bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.[5]

Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar.[6] Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let; na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar.[7]

Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt[8] zaměřenou na nejmladší generaci umělců (2004–2006) a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt (2004–2011); posléze byla kurátorkou Výstavní síně Chrudim[8] (2010–2018); nadále spolupracuje s řadou soukromých i veřejných galerií.

V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení.

Léta 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.[9][10][11][12]

V roce 2015 byla také iniciátorkou a do roku 2018 i programovou ředitelkou multižánrového kulturního festivalu Meeting Brno.[13] Festival se koná každoročně na konci května a nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství. Jeho program sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma.

Kateřina Tučková je vdaná za Roberta Hédervári.[14] Žije v Praze a v Brně.[3]

Kateřina Tučková v roce 2013

Vyhnání Gerty Schnirch

[editovat | editovat zdroj]

Do povědomí veřejnosti vstoupila svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch, již vydalo nakladatelství Host roku 2009, ve kterém zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Kniha byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Od října 2014 uvádělo adaptaci románu brněnské HaDivadlo, v režii Mariána Amslera.[15] V roce 2013 vydalo audioknihu nakladatelství OneHotBook.[16]

Žítkovské bohyně

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Žítkovské bohyně (kniha).

V knize Žítkovské bohyně, vydané poprvé nakladatelstvím Host v roce 2012, se znovu zaměřila na českou historii, když v ní zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, někdy také nazývaných čarodějnice. Tento rod přežil čarodějnické procesy v 17. století, útlak církví a soudy během 19. století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Za román získala řadu cen, například Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesia Litera.

Román vyšel v říjnu 2012 v nakladatelství OneHotBook i jako audiokniha. Jeho divadelní adaptace v režii Doda Gombára se hrála od roku 2014 v Městském divadle Zlín.[17] Kniha byla přeložena do třinácti jazyků. V roce 2014 vyšla v ukrajinštině v nakladatelství Komora v Kyjevě, také v makedonštině ve Skopje[18] a polsky v nakladatelství Aféra. Románu Žítkovské bohyně, který vyšel v březnu 2012, se do července 2013 prodalo 50 000 výtisků bez započítání elektronické verze. Filmová práva zakoupila společnost Bionaut.

Kniha líčí příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z nejvýznamnějších brněnských textilních podnikatelů a jeho potomků, povýšených do šlechtického stavu. V příběhu je barvitě popsána i rodinná historie rodu Offermannů a odráží se zde i celá 250 let trvající minulost města, nazývaného pro textilní minulost moravským Manchesterem. Publikace vyšla u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně a byla vydána nakladatelstvím Host roku 2014.

Bílá Voda

[editovat | editovat zdroj]

Román líčí příběh ženy, kterou zklamal „světský“ život, a proto vstoupila do kláštera v Bílé Vodě. Na pozadí současného dění popisuje také dějiny řádových komunit od zrušení řeholních řádů přes jejich obnovení až do současnosti. Simuluje texty historických dokumentů, které však nejsou autentické, ale fabulované. Vydalo také nakladatelství Host v roce 2022.

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra volně inspirovaná osudem brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, která se dokázala prosadit v oboru, který byl ve své době vyhrazen pouze mužům. Divadelní hra je doprovázena hudbou Petra Hromádky a několika úryvky ze skladeb Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové; scénář vyšel i v knižní podobě. Vydalo nakladatelství Host v roce 2018.

Hra byla uvedena v Divadle Husa na provázku v roce 2018. Režii měla Anna Petrželková.[19] Titulní roli ztvárnila Tereza Marečková, která za ni byla nominována na Cenu divadelní kritiky v kategorii Ženský herecký výkon roku 2018[20] a také obdržela Cenu divadelních novin za herecký výkon sezony bez ohledu na žánry.[21]

Roku 2022 pro projekt Střepy Českého rozhlasu Plus napsala krátkou povídku Epitaf, v reakci na útrapy, způsobené válkou na Ukrajině.[22][23][24]

Další dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ze slovenštiny přeložila roku 2015 román Veroniky Šikulové Místa v síti.

Své romány píše v průměru tři roky, o tématu si dělá rozsáhlé rešerše.[1]

Kritická recepce

[editovat | editovat zdroj]

Kritické recepci próz Kateřiny Tučkové se věnují diplomové práce Pavly Hartmannové a Terezy Haasové.[27][28]

Seznam děl

[editovat | editovat zdroj]

ISBN 978-80-257-1029-6.

Knihy pro děti

[editovat | editovat zdroj]
  • Co skrývá les. Praha: Meander, [2022], ©2022. 20 nečíslovaných stran. (Repolelo; 43. svazek). ISBN 978-80-7558-169-3.

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]

Spoluautorství

[editovat | editovat zdroj]
  • TUČKOVÁ Kateřina, HÉDERVÁRI Robert. Můj otec Kamil Lhoták. Praha: Vltavín, 2008. Beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka napsaný spolu s jeho synem, Kamilem Lhotákem ml. Dostupné online. ISBN 978-80-86587-30-1.
  • POLLACK Martin, TUČKOVÁ Kateřina, KRATOCHVÍL Jiří, FILIP Ota. Brněnský pochod smrti. 2012. ISBN 978-80-7443-044-2. (sborník o vyhnání brněnských Němců)
  • KOLEČEK Michal: Na hraně příběhu – Sochy v ulicích. Libreto TUČKOVÁ Kateřina. Brno: Dům umění, 2013. ISBN 978-80-7414-652-7. (čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny dvacátého století)
  • TUČKOVÁ Kateřina, BŘEZINOVÁ Andrea, ZAPLETAL Tomáš. Fabrika: příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Brno: Host, 2014. Novela doprovázející výstavní projekt „Brno – moravský Manchester“ v Moravské galerii v Brně. Dostupné online. ISBN 978-80-7491-479-9.
  • FUČÍKOVÁ, Renáta, TUČKOVÁ, Kateřina. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020. 165 stran. (Universum). ISBN 978-80-242-6888-0.

Odborná literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e HLOUŠKOVÁ, Lenka. Spisovatelka Kateřina Tučková: Zlomily to bohyně. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-03-29 [cit. 2015-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-21. 
  2. O autorce. Kateřina Tučková [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  3. a b HAVLÍKOVÁ, Magdalena. Šla jsem pochod smrti jako moje hrdinka, říká spisovatelka Tučková. iDNES.cz [online]. 2013-08-12 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  4. Kateřina Tučková: Brno je pořád se mnou. iBrno - zpravodajský portál města Brna [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  5. FIALOVÁ, Alena a kol. V souřadnicích mnohosti. Česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 817 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1630-0. Kapitola Medailony autorů, s. 785. 
  6. TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. dspace.cuni.cz. 2014-09-03. Dostupné online [cit. 2023-01-05]. 
  7. Spisovatelka a kunsthistorička Kateřina Tučková. web.archive.org [online]. 2017-01-14 [cit. 2023-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-14. 
  8. a b Ostatní aktivity. Kateřina Tučková [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  9. Jsme v tom společně. Blog | Aktuality. HateFree Culture [online]. Agentura pro sociální začleňování, 23. listopad 2015 [cit. 2024-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26. listopadu 2015. 
  10. SLÍŽEK, David. Postřílet, utopit, zakopat. Kampaň se zaměřila na nenávist v online diskusích. Lupa.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  11. Proč má Martin Rota berle? Rozhovor pro Booom.cz. Booom.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  12. Czech Republic: New campaign combats hate online. Romea.cz [online]. 2015-11-23 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. KUČERA, Štěpán; VLASÁK, Zbyněk. Lidé se tady nechtějí o nic dělit, říká Kateřina Tučková, která spolupořádá festival Meeting Brno. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-05-20 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online. 
  14. POLÁČEK, Tomáš. Kateřina Tučková: Nejtěžší ze všech mých porodů - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  15. KOLEGAROVÁ, Lenka. Marián Amsler se rozloučí s HaDivadlem režií Tučkové románu. Brněnský deník. 2014-10-23. Dostupné online [cit. 2023-01-05]. 
  16. Vyhnání Gerty Schnirch. OneHotBook [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  17. Žítkovské bohyně - Městské divadlo Zlín. i-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  18. NKC - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  19. Vitka [online]. Divadlo Husa na provázku [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  20. Ceny divadelní kritiky 2018 – Nominace. SAD [online]. SVĚT A DIVADLO [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  21. Ceny Divadelních novin – Divadelní noviny [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  22. ROZSYPAL, Michael; LUPTÁKOVÁ, Věra. Úkolovat literaturu je trošku nebezpečné. Nepátrám po šokujících tématech, tvrdí spisovatelka Tučková. Fotografie Karolína Němcová; Osobnost Plus. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 18. září 2023 [cit. 2024-11-20]. Čas 04:52 mm:ss. Dostupné online. 
  23. Epitaph: a short story by Kateřina Tučková. Připomeňte si povídku ze série Střepy, tentokrát v angličtině. Literatura | Střepy. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 8. prosinec 2022 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. VRBOVÁ, Daniela. Kateřina Tučková: Uvízl ve mně příběh mrtvé ženy z mariupolské porodnice. Zahraniční | Střepy. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 1. duben 2022 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  25. Slavnostní předání Cen ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva 2017 [online]. Cena ÚSTR. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2024-11-24]. Kateřina Tučková (*1980). Dostupné online. 
  26. ČTK. Státní cenu za literaturu dostala spisovatelka Tučková. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  27. HARTMANOVÁ, Pavla. Kritická reflexe próz Kateřiny Tučkové. 2013 [cit. 2022-04-25]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. Dostupné online.
  28. HAASOVÁ, Tereza. Mediální ohlas románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. 2015 [cit. 2022-04-25]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Čeňková, Jana. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.). Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Praha: Academia, 2016. 2 svazky (1807 stran). ISBN 978-80-200-2094-9.
  • HARTMANOVÁ, Pavla. Kritická reflexe próz Kateřiny Tučkové. Diplomové práce, vedoucí Erik Gilk. Univerzita Palackého, Katedra bohemistiky, 2013.
  • Valentina Kaptayn. Zwischen Tabu und Trauma. Kateřina Tučkovás Roman‚ Vyhnání Gerty Schnirch‘ im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. Stuttgart: ibdem, 2013. ISBN 978-3-8382-0482-6. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]